Kristy Jana Šmějkalová

„Ukazovat životní příběhy ne jako tragédii, ale jako motivaci.“

Žena s velkým srdcem, která společně se svou maminkou založila organizaci Splněné dětské přání. I přes mnoho překážek neúnavně pracují na tom, aby přinesly radost a změnily životy zdravotně znevýhodněných a vážně nemocných dětí.

Jak vznikl nápad na založení organizace Splněné dětské přání? Co vás k tomu inspirovalo?

Ráda k tomu říkám, že já i maminka jsme měly každá svoji část příběhu, která nás velmi osobně ovlivnila. Ze strany mojí maminky to byla přímá zkušenost. Když byla malá, řekli jí lékaři zdravotní diagnózu a na jejich doporučení byla dána do ústavu s handicapovanými dětmi. Bohužel jí nikdo tenkrát nevysvětlil, jaká nastala situace, kde se nachází nebo z jakého důvodu tam je. V té době nebylo běžné potkávat zdravotně znevýhodněné děti na ulicích, a tak byla v absolutním šoku, do jakého světa se dostala. Byla překvapená, jaké chování bylo k takovým jedincům projevováno. Proto se rozhodla, že pokud bude mít někdy příležitost něco v tomto ohledu změnit, tak se o to ráda zasadí.

Když byla moje maminka těhotná a já byla ještě malé miminko v bříšku, tak jí lékaři sdělili, že se narodím handicapovaná a razantně jí doporučili, aby šla na potrat. Maminka to odmítla. Do jaké míry to bylo bláznovství, silná intuice nebo vědomá manifestace a její vědomé rozhodnutí, to nevím. Měla absolutní víru, že vše dobře dopadne “a díky Bohu to tak opravdu skončilo.” V období puberty jsem se o tom dozvěděla a velmi mě to šokovalo. Začala jsem si pokládat otázky, jestli by mě moji nejbližší a rodina přijali, kdybych byla „jiná“. Jestli by se mě lidé měli rádi nebo se mě báli. Tak začal přirozeně můj zájem o svět zdravotně znevýhodněných dětí.

To bylo téma každé z nás a v jednu chvíli se to krásně propojilo, když nám přišla do cesty úžasná holčička Vanesska, která měla problémy s růstovým hormonem. Jejím velkým přáním bylo navštívit muzikál Kleopatra. Milovala egyptskou kulturu a na muzikál se dívala denně na DVD. Já jsem se v té době pohybovala v kulturní oblasti a věděla jsem, že když se spojí dohromady prima lidi, tak tahle mise může klapnout Vanessčino přání bylo dosažitelné. A pak nám osud pomohl! Potkali jsme se s Michalem Davidem, řekli mu o našem záměru a on nám chtěl pomoci. Stal se naším prvním patronem a díky němu se přání malé Vanessky podařilo splnit.

Po realizaci prvního splněného dětského přání v roce 2012 jsme měly úžasné reakce a lidé nám říkali: „To musíte pokračovat, tady nikdo nic takového nedělá“. Nám se to líbilo, hořely jsme s mamkou nadšením. Vzápětí nám ale různí odborníci řekli, že jestli chceme pokračovat, musíme pro takovou formu pomoci založit organizaci. A tak se stalo. Po nastudování všech informací a zajištění potřebných formalit byla začátkem roku 2013 zapsaná u ministerstva vnitra.

Když po letech vidíme, jaký obrovský dopad má poskytnutí námi připraveného zážitku pro zdravotně znevýhodněné dítě a jakým zásadním způsobem mu dokáže zlepšit kvalitu života, jsme vděčné, že jsme s maminkou v našem úsilí vytrvaly.

Jaké byly vaše začátky? Jaké překážky jste musely s maminkou překonat?

Na začátku bylo velkou překážkou především to, že jsme s maminkou byly pro všechny ostatní dvě neznámé ženy. Ani jedna z nás nebyla modelkou ani manželkou miliardáře, což se ukazovalo jako problém. Založily jsme organizaci s dobrým záměrem a čistým srdcem, bez jakýchkoliv milionů na účtu a s vědomím, že bude nějakou dobu trvat, než si získáme důvěru jak rodin, tak i podporovatelů. Byla to obrovská dřina. Aby organizace mohla fungovat a mohly jsme plnit dětská přání, znamenalo to pro nás neustálý proces, kdy jsme musely chodit do práce, abychom na organizaci vydělaly, protože nám v té době nikdo nebyl ochotný dát větší finanční dar, jelikož nás nikdo neznal. Byly jsme nesmírně vděčné za každého jedince či firmu, která se nás v průběhu těch předchozích let rozhodla podpořit.

Věděly jsme ale, že to za to stojí. Vydržely jsme a nepolevily. Odměnou pro nás je, že nám postupně přichází do cesty skvělý lidi, ať už drobní dárci, dobrovolníci nebo partneři, s nimiž náš přístup a myšlenky rezonují. Líbí se jim, jakou formou pomáháme, vnímají hloubku a přesah realizovaných zážitků. Objevují se i nové společnosti, které mají chuť spolupracovat. Mezi ně patří například Cameronni, což je pro nás velká čest. Vnímám, že máme společné hodnoty, touhu dělat lidem radost a ukazovat jim, jak výjimeční jsou.

Jak konkrétně probíhá proces splnění dětského přání? Přibližte mi ho prosím.

Postupně si budujeme vztah s jednotlivými rodinami, poznáváme děti, jejich zájmy, a to co opravdu milují. Dáváme spolupráci prostor a čas, důsledně zkoumáme, jestli je přání, o kterém víme, opravdu snem dítěte a zda má k tématu dlouhodobější vztah. Zda po něčem opravdu touží nebo je to pouze chvilková záliba. Pokud je v dítěti skutečně vnitřní touha, vášeň a láska, tak je to ten správný motor, který ho neustále žene vpřed a pomocí něho bude schopné se rozvíjet klidně po celý život.

Zmíním třeba Ondru, který má diagnostikovaný autismus a vadu řeči. Když jsme ho poznali, bylo mu 8 let. Už tenkrát jsme věděli, že je jeho velkou vášní Lego a možnost stavět z něj nejrůznější nápady. Byl to pro něj pohon ke zkoumání, objevování, nestavěl běžné modely. Napadlo ho, jak by mohl postavit třeba lampičku a jak zařídit, aby svítila. Ondra potřeboval pomoc především v socializaci s lidmi ve svém okolí a popostrčit, aby s nimi začal komunikovat. Rozhodli jsme se, že ho k tomu budeme posouvat právě přes jeho největší zálibu – Lego. Připravili jsme pro něj šifrovačku, a když jí vyluštil, tak se dozvěděl, že bude dalším dítětem, kterému splníme přání a vezmeme ho do Legolandu.

Pro nezainteresované to vypadá jako dobrá zábava a legrace, ale my jsme musely rozlousknout tvrdý oříšek, protože jsme se rozhodli zprostředkovat návštěvu zábavního parku človíčkovi, který má diagnostikovaný autismus. Což v překladu znamená, že má velký potenciál šílet z davu lidí, nesnáší hluky, ruchy a může to pro něj být velmi stresující. Rok jsme se na to připravovaly a sbíraly různé informace, jak s ním pracovat a jak to vůbec udělat. Ondra se skutečně do Legolandu dostal, moc si to užil a mělo to pro něj obrovský přínos. Misi jsme odstartovali měsíc před vypuknutím Covidu v České republice, proto si chlapec na splnění svého přání nakonec další tři roky počkal. Před odjezdem z Legolandu nám ale prozradil překvapivý fakt - konečně pochopil, co to je „čekání“, protože tomu autisté nerozumí a ví, že když si na něco počká, tak se mu to může splnit. To byl v jeho životě velký zlom. Od té doby se nám snaží pomáhat, aby se i dalším zdravotně znevýhodněným dětem splnila jejich přání, tak jako tenkrát jemu.

Někdy se nám naskytne i zajímavá příležitost, třeba podívat se na natáčení živého filmu a my nevíme o dítěti, které by mělo takový sen. Pak vyšleme zprávu do naší komunity, kde je v tuhle chvíli registrováno asi přes 250 rodin, a zeptáme se. Pak nám přijde spousta přihlášek a my krůček po krůčku pečlivě analyzujeme, kterému dítěti další přání splníme s ohledem na podmínky akce, jeho zdravotní stav a další kritéria.

Můžete sdílet nějaký nezapomenutelný příběh dítěte, kterému jste přání splnili?

Naše pomoc byla poskytnuta například chlapečkovi, kterému je nyní 9 let a jmenuje se Sebík. Prošel si šikanou a měl za sebou velmi těžké období, po kterém se začal uzavírat do sebe a téměř přestal komunikovat. Věděly jsme s mamkou, že se zajímá o natáčení, tvorbu videí a moc by ho zajímal svět filmu. Vytvořily jsme pro něj misi „Jak ožívá film“, začali ho vodit mezi lidi a dávaly mu obrovské výzvy k překonání, aby například komunikoval, prezentoval se a začal se posouvat. Byla to pro něj obrovská výzva, ale moc ho motivovalo samotné téma, skutečně se mu plnilo přání. A po několika měsících spolupráce se nám jeho stav podařilo zvrátit. Postupně se z něj stává odvážnější kluk, který je ochotný komunikovat a postavit se za sebe.

Kolik dětských přání se vám už podařilo splnit?

Prozradím, že v tuto chvíli máme za sebou 10 misí, jimž říkáme „Splněné dětské přání“. Obnáší intenzivní individuální spolupráci s rodinou, podporu dítěte, odbornou pomoc a zážitkovou akci. Příprava těchto misí zabere od pár měsíců až po několik let. V rámci „Rodinných akcí“ jsme splnili přání 64 dětem. Dále jsme realizovali 6 misí „Má to smysl“, které dospívajícím dětem zprostředkovávají výzvy k překonání jejich obav a pomáhají jim v běžném životě. A také jsme vydali 188 životních příběhů o rodinách se zdravotně znevýhodněnými dětmi, s nimiž se můžete seznámit na našem webu.

Jak funguje spolupráce s firmou Cameronni?

S firmou Cameronni máme nastavené dvě formy spolupráce a podpory. Lidé, kteří chtějí pomoci dalším znevýhodněným dětem, se mohou zapojit do našich misí buď formou pravidelných příspěvků, jejich výši zvolí podle svých možností nebo objednáním unikátního dárkového voucheru na webu Cameronni bez nutnosti objednávat další produkty. Příspěvek bude v plné výši předán organizaci s možností získat potvrzení o daru pro daňové zvýhodnění. Díky naší transparentnosti budou vědět, jak byla jejich podpora využita, a kterému dítěti jsme pomohli. Záleží nám na tom, aby dárce spolupráce bavila a měli z ní radost.

Další cennou podporu zajistí přímo firma Cameronni, a to formou průběžných příspěvků v průběhu roku. Z každé realizované objednávky půjde na účet organizace Splněné dětské přání finanční příspěvek a dotyčný zákazník k tomu dostane bližší informace. Je to pro nás obrovská pomoc! Nemáme možnost čerpat granty nebo dotace, protože do jejich škatulek díky originalitě projektu nezapadáme. Finanční příspěvky jsou tak pro nás nutností, abychom mohly v našem poslání a bohulibé činnosti pokračovat.

Máte nějakou vlastní misi?

Ukazovat životní příběhy zdravotně znevýhodněných dětí ne jako tragédii, ale jako motivaci. Všichni dobře známe stavy, kdy si povzdychneme, že něco nejde, je to příliš náročný a složitý. Ale když se seznámíme s příběhy těchto rodin a uvědomíme si, co musí rodiče zvládat a absolvovat, můžeme se u nich inspirovat. Nedávno jsem byla v posilovně, trochu jsem vypadla z kondice a tak jsem si pro sebe postěžovala, jaký je to náročný. A pak tam přišli nezávisle na sobě cvičit dva mladý chlapi. Jeden na vozíku a druhý bez nohy. A já za to byla vděčná, protože mě to motivovalo přestat fňukat a pořádně zabrat.

Kromě činnosti v organizaci působím také jako mentorka a mojí misí osobní misí, která se prolíná vším, co dělám, je pomáhat lidem k vzájemnému porozumění, respektu a úctě. A to jak k nám samým, tak i k těm, kteří jsou součástí našeho světa.

Jaké je vaše osobní přání nebo poselství pro další rok?

Nejčastěji si lidé přejí, abychom byli zdraví. Vše je v našich možnostech, jak zodpovědně přistupujeme sami k sobě. Zda se opečováváme, jestli si na sebe děláme čas nebo podléháme tlakům zvenčí. Zda říkáme, že něco nejde, co všechno nás limituje nebo jestli se rozhodneme vidět příležitosti, které máme k dispozici. Přeji nám všem, abychom nezůstali jenom u toho vše vidět a vnímat, ale dělat i skutky a reálné kroky k tomu, po čem toužíme. Protože právě to zdraví, co si tak všichni přejeme, můžu být pro každého z nás tím splněným přáním. Se schopností „být zdráv“ souvisí uvědomění, že každý jsme individuální a cesta, jak tady můžeme společně co nejlépe žít, je o vzájemném porozumění a respektu.

Chcete podpořit organizaci Splněné dětské přání?

I malý příspěvek může udělat velkou změnu. Načtěte si QR kód a pomozte plnit sny dalším zdravotně znevýhodněným dětem v rámci mise Dachnička.

 

Jak můžete organizaci kontaktovat?

Emailem: splnene.detske.prani@gmail.com

Web: www.splnene-prani.cz

Facebook: facebook.com/splnene-prani

nebo facebook.com/splnene-prani-vyrobky

 

Instagram: splnene.prani